1. dubna 2007

Organoleptická analysa, část druhá

dle Fr. R. Čebiše "Umění koštérské"

První věc, která mě na této knize zaujala je podobnost iniciál autora s Fr. R. Čechem. Možná nevlastní děda, kdo ví :))) Každopádně ve své době byl tento pán uznávaný odborník na otázky vína a stolování.

Měl jsem dnes takový plán otevřít si vysočanský ryzlink a posoudit ho přísnou optikou této knihy, ale nezdařilo se. Víno mělo korek a tak už další rádoby vtipná recenze nemá smysl.

V první části organoleptické analysy jsem citoval, jak je dle autora důležité být fit po těle i na duchu, dnes trošku pokročíme.

"MÍSTNOST, kde chutnáme, budiž světle vymalována, nejlépe jen vybílena. Místnost nechť je vzdálena hluku. Sami účastníci okusu se musí vystříhat vůní. Ukáznění ochutnavači nepoužívají po holení kolínské vody ani voňavého krému, mají-li brzo poté zkoušet vína. Z týchž důvodů se vzdáváme potěšení posuzovat vína s účastí druhého pohlaví. Nejen odeur de la femme, ale i jiné vlivy mohly rozptylovat naši soustředěnost a odvádět pozornost". Přísloví: "Kdo nemiluje víno, ženy, zpěv...atd" platí jen pro požitkářské pití vína, nikoli pro vážnou činnost posuzovací.

Rozumí se také, že každý odolá touze zakouřit si, byť i v přestávce okusu. (V kuřákově slině jsou hydrolitické fermenty silnější než v nekuřákově a ty nedovolují plné rozvití chuťových látek)

Tak, teď vyřadit nemocná a vadná vína: (Jen bych chtěl poznamenat, že schválně vybírám jen ty největší "špeky"a to ještě ne všechny, které patřily v té době k všeobecně uznávaným termínům)

vína zvrhlá, nepěkných barev s protivnou vůní a chutí;

vína, která jsou cítit potem, štěnicí, liščinou, kozlem, prkem, pocházející z hybridů, ač v mládí voněla jahodou, malinou, ostružinou;

vína stařecká, vyšeptalá, rachitická, umučená ve škole, chutí mdlých;

vína s ošklivým zápachem chlévním a chutí po hnoji;

vína zapáchající zapraným plátnem po špatně vypraných pytlích z holandského filtru; (wtf?)

vína s chutí varnou, přehřátá v pasteurisačním aparátě;

Tak v tomto duchu výčet vad (45) pokračuje asi další tři strany, aby byl zakončen větou: "Zkrátka vyřadíme všechna vína nedobrá". :)))

Pro mě největší hlína, kterou jsem si myslel, že využiju u ochutnání vína z Proseku (kromě korku nebylo zase tak strašný jak jsem čekal):

Víno silně kyselé se nazývá:

PIJSÁM - tento kyselák dopřáváme vypít jen hostiteli nebo dárci.

TŘÍCHLAPSKÉ - se lije pijáku do hrdla a aby se nevzpouzel drží jej dva siláci.

PUNČOCHOVÉ - stáhne všechny díry na punčochách, když se jím děravé punčochy polejí. (to jsem chtěl vyzkoušet, hned sem mazal pro starý fusekle, ale bohužel :)) )

KOROUHEVNÍ - je takové kyselosti, že stáhne všechny reservisty k plukovnímu praporu bez obsílky.


Příště o zajímavých vizích autora a o tom, že co bylo tenkrát považováno za vadu, teď stojí hromadu peněz...


4 komentáře:

  1. :D

    "Nejen odeur de la femme, ale i jiné vlivy mohly rozptylovat naši soustředěnost a odvádět pozornost"

    ,,,mega-ROFL ;)))


    tohle je unikátní matroš, posledních asi šest příspěvků je rulezních, pokračujte plz!!

    OdpovědětVymazat
  2. pan Cuketka
    Dík moc, to opravdu potěší...:)

    Pan Čebiš byl velký "mazák".
    Tato knížečka je opravdu jen taková malá rukověť, kterou napsal na konci svého života.
    Budu prolejzat antikvariáty a hledat jeho zásadní dílo "Brevíř o víně" z roku 39.

    OdpovědětVymazat
  3. matesola:
    Tady ho mají za stopade - dantikvariat.cz

    OdpovědětVymazat
  4. mn
    Teda mn, tomu říkám tip s velkým TIP .
    Antikvariát s e-shopem :)))
    Už ke mně letí oba Čebišové. Díky moc.
    To bude poštudování...:))

    OdpovědětVymazat