12. května 2007

Problematický host 1


Tento článek vznikl na přání mé U.K. spojky abych lehce poodkryl způsoby nakládání s problematickými hosty.

Jak už nás učili v psychologii hosta:
"V první řadě po dobrém. V druhé řadě po dobrém. A když to nepomůže, tak to ještě jednou zkusit po dobrém.
Pak se volá nadřízený a ten rozhodne o dalším postupu..."

Musím podotknout, že za celou mou číšnicko-provozáckou kariéru, bylo opravdových problémů s hosty jako šafránu, ale když byly, tak to potom stálo za to...
1. Neplatiči
To, že číšník nedostane spropitné se stává. Horší když nedostane ani zaplaceno.

Z dávné doby mi utkvěl v paměti slušně vypadající pán, který si objednal kachnu, pivo, kávu a požádal o účet. Když ho obdržel přesunul ho před společnost ke které si přisedl a povídá "Zaplaťte to" a dělá u toho parádní psí oči. Bohužel u spolustolovníků neuspěl, občanku ani peníze neměl, tak jsme ho nechali být. Útrata byla kolem stovky a nám se nechtělo volat policii. Každopádně učebnicový příklad pořekadla o líné hubě a holém neštěstí. Další neplatiči - třeba prezident Havel se svou suitou (tak nechutnou sbírku Hujerů jsem od té doby už neviděl) po konci představení v ND. Přišli k nám s "šéfem" půl hodiny po zavírací době. Po dvou hodinách společnost odchází a když stojím s účtem mezi dveřmi a sháním se po někom, kdo bude hradit konzumaci, někdo z jeho klaky mi říká "Přece nebudete pana prezidenta otravovat s nějakým placením." Než se stihnu ze solného sloupu vrátit zpět do podoby, jsou fuč. "Nevadí...ale kdyby jste si vzpomněl pane prezidente, tak mám u Vás pětistovku a můj kolega Karel taky."
Nebo jsme měli na večeři dvojičku, slečnu s nějakým jugoslávcem na jejich prvním rande. Po jídle se slečně omluvil, že musí na toaletu a už jsme ho nikdy neviděli. Holky mi pak bylo líto, plakala že nemá na zaplacení. Její smůla. Dámy, pozor na to kdo vás zve na večeři...
Jindy jsme zase po práci zašli na pivo do Alexu v Revoluční ulici a tam za zamčenými, prosklenými dveřmi nahatej chlap jenom ve fuseklích. Ptáme se kolegů co se stalo. Pán u nich utratil 1500,- a pokusil se zdrhnout bez zaplacení. Tak mu udělali kompletní prohlídku, protože si byli jisti, že u sebe peníze má. Nic nenašli a tak ho i s věcmi vyhodili na ulici. Dodnes si myslím, že neprohlídnout mu ponožky byla chyba :)

2. Blázni
Blahoslaveni jsou chudi duchem...ale co personál co s nimi přijde do styku?

Obě příhody pochází z nedávné doby. V obou v hlavní roli německý turista...
Jednou za mnou, jako za provozním přišla servírka s tím, že má na svém rajónu němce-podivína. Sedí u jejího stolu už 5 hodin, je po konzumaci a začíná otravovat ostatní hosty o cigarety.
Poradil jsem jí ať mu vystaví účet a omluví se mu s tím, že její služba končí, péči o něj přebere kolega a šel jsem situaci pozorovat. Pán sedí, kouká z okna, u nohou tři kufry a brašnu s kamerou. Servírku s účtem odhání jak mouchu, tak se vkládám do děje. Velice slušně vysvětluji, proč je potřeba srovnat účet a okamžitě poznávám, že s ním něco není v pořádku. Odmítá se mnou mluvit německy a lámanou angličtinou na mě řve, že platit nemusí, že je bůh a ten přece peníze nepotřebuje. V tomto případě nemá cenu nic řešit, je čas povolat orgány... Ze zkušenosti vím, že na problematické cizince platí pohrůžka ambasádou. Z naší policie si nic nedělají, ale představa, že by měli problémy doma je spolehlivě uklidní. To ale nebyl případ našeho "stvořitele". S asistencí policie jsme mu prohlédli zavazadla, abychom nějakým způsobem minimalizovali vzniklou škodu, ale ten chlap u sebe neměl vůbec nic. V tašce od videokamery byla kilovka rýže a spousta pytlíků s čajem a podobně to vypadalo i se zbylými věcmi. Po celou dobu perlustrace nám vyhrožoval, že nás jediným lusknutím vymaže ze světa nebo zase chválil, že jsme se mu docela povedli, když nás vytvářel. Policie ho zkoušela umístit někam na psychiatrii, to bohužel (jehožel) nevyšlo a tak ho museli pustit, protože trestný čin by to byl až od 5000,-. Jediné co pro vás mohou udělat, je zjistit jeho totožnost a předat vám jí pouze s jeho souhlasem. Zkoušel jsem pak volat na ambasádu a dodnes nic...Před odchodem mě ještě poprosil o cigaretu. Poradil jsem mu ať si jí stvoří...Graesel jeden...

Doufám, že jste tady samá fajnová společnost a nebudete to brát jako návod :)

Další případ z loňska. Volá mě servírka z kavárny, že by ráda odešla domů, ale má tam nějakou německou slečnu a ta na její prosby k odchodu vůbec nereaguje. Slušně jí žádám o odchod, což se kupodivu zadaří, ale než stihnu uzavřít na kavárně tržbu, volají mě z restaurace, že tam dorazila nějaká paní a chová se divně. Vrátím se na plac a nacházím slečnu z kavárny jak objímá fíkus. Pokouším se s ní navázat kontakt, ale nemám šanci. Jako bych vůbec neexistoval. Jen při pokusu vzít jí přátelsky za paži a konečně se jí zbavit, na mě nenávistně syčí "Don´t touch me." Přichází majitel, taková dobrá italská duše, jestli jí může být nějak nápomocný a to samé.Navrch mu ještě přidává, že si přeje aby okamžitě vypadl z jejího baráku. OK, je čas na zásah. Přišlo četnictvo z nedaleké pátračky a hned pendreky ven. Poprosil jsem je ať ještě chvíli počkají, než odejdou poslední hosté, aby nebyla zbytečná scéna. Podle mého slečna během dne něco sezobla a byla na velmi špatném tripu. Když jí vyváděli z restaurace, tak na celou ulici ječela ať zastavíme ty domy, že jsou "zu schnell". Přijela sanitka a odvezli si jí někam směrem k nemocnici pod petřínem. Poděkoval jsem ramenům zákona za jejich promptní zásah a šel dělat uzávěrku. Po půl hodině mě vytrhl od papírů telefon z placu a jestli prý vím kdo se k nám vrátil. To nemůže být pravda. Bohužel byla. Naší pacientku tentokrát nacházím se zapálenou cigaretou opřenou o sporák v kuchyni, jak řve na číšníka ať okamžitě vypadne. To už se mi ale přes oči přetahují takové malé červené roletky a já se na okamžik ocitám uplně mimo sebe. Popadnu jí a hystericky jí táhnu ven. Vzhledem k tomu, že je větší blázen než já, tak vyhrává a lehá si na zem, zapřená o co se dá. Volám na kolegu ať zavolá policajty, že se vrátila a aby jí hned přišli zastřelit, že už na to nemám nervy...Komando, obohacené o dvě příslušnice už nabíhá najisto a začínají jí pacifikovat. To co se povedlo mě v mém amoku, tj. vytáhnout jí aspoň z kuchyně, horko těžko zvládá pět policistů. Při vynášení jednoho pokousala a dalšího dost pokopala. Venku už čekala sanitka a tentokrát už to brali mnohem víc vážně. Slečinka dostala okamžitou injekci a vestičku. Když jsem potom odcházel domů, měl jsem pocit, že jsou ty domy opravdu nějaké rychlé...

Příště opilci, zloději a francouzský architekt co mu lítala "la muš do talíž a on nic neplatit"...

P.S. Né vždy je zásah policie úspěšný :)

14 komentářů:

  1. No to je teda něco. Jako běžný zákazník si takové situace neumím ani představit, takže jsem při čtení jen žasl.
    P.S. díky za článek o spropitném, hodí se :).

    OdpovědětVymazat
  2. Senk jů sou mač!
    Pěkně jsem si početl a místy chichotem natřásl strategicky rozmístěné tukové polštářky. Máte nejen zajímavý materiál, ale umíte ho i výborně podat.

    Doufám, že si podobné lahůdky patřičně zálohujete. Časem by to mohlo přerůst do jiné podoby, tak jako postupně vznikají stalagtity a stalagmity. Matesolova krápníková jeskyně by pak mohla být krasojezdkyně na českém literárním šapitó.

    Znamenám se fanda,
    J

    OdpovědětVymazat
  3. Wu - To jsem zatím postnul spíše ty vtipnější, kde o nic moc nešlo. Byly situace, které už tak vtipné nebyly. Třeba jak můj kolega skončil v sudu na Orlíku. Na to taky jednou dojde.

    Unicorn - to bylo pro Vás, you know it :) Hlavně to s tou chválou nepřežeňte, kdybyste věděl, jak složitě to rodím...škoda slov :)

    OdpovědětVymazat
  4. Dobre dopoledne,
    opet vynikajici clanek, tesim se na vydanou knihu ;) Dejte tomu jeste par pribehu, nechte to prijemn oilustrovat, ke kazdemu pribehu prihodte nejakou "etiketni" zalezitost -> jak se mame chovat. A kupuju hned! ;)

    Mno, teda, ten dojče tůrist, mohl byt ... zajimavy. A pan prezident Havel má od nás (platcu dani) takovou rentu, ze nam petistovku dluzi nejspis vsem:).

    OdpovědětVymazat
  5. Skvělé čtení po nedělním obědě.
    Děkuji a těším se na další příběhy. ;-)

    OdpovědětVymazat
  6. Díky moc :) - Ad Havel. Nechci aby to vypadalo, že za to může. Ale tenkrát měl období (ještě za Olgy), kdy se na něj nabalila taková divná banda a nechutně mu podkuřovali. Takže on byl v takovém růžovém rauši a opravdu si s placením nedělal hlavu. Po x letech jsem měl tu možnost ho obsluhovat takřka každý den a byl už naprosto v pohodě :)

    OdpovědětVymazat
  7. Dobre pribehy, zasmal jsem se, ale resit bych to nechtel. Nedavno jsem byl na rychlou veceri v hospode V Korunni, o dva stoly dal popijel pan, v klidku, dopil asi seste pivo, pokouril cigaretu a uprimne obsluze rekl, ze nema na zaplaceni - obsluha se snazila nejak domluvit na jinem reseni, ale pan ocividne mel plan :) V klidu si pockal na privolanou policii, ta ho na vycepu legitimovala a pak poslala pryc - ze sveho mista jsem jiz nedokazal odecist, jak se vec vyresila, ale asi je tezky od takovych lidi vymahat 200Kc... (v lepsim pripade).

    OdpovědětVymazat
  8. Já to taky řešit nechtěl. Ale nebyl nikdo jinej po ruce :)))

    Někteří "hosté" prostě jsou takový. Naštěstí velmi vzácně. Když řekne policistům, že si nepřeje, aby někomu řekli jeho osobní údaje, tak má restaurace smůlu. U tohoto typu lidí má smůlu i když žádané údaje obdrží. Tady pomáha jen přes držku. Pardon...

    OdpovědětVymazat
  9. paja-ostrovanka17. května 2007 20:43

    no jo, nemas lehky povolani, ale zato mas o cem psat. dobre se bavim a to mam prectenych zatim jen par tvych clanku...zdravim, ostrovanka

    OdpovědětVymazat
  10. paja -ostrovanka - Děkuji za koment, díky kterému jsem objevil tvůj blog. Vypadá to, že si moc dobře počtu...
    Pro upřesnění dodávám, že to momentálně již osm měsíců není mé povolání a hosty jsem s chutí vyměnil za víno...Zatím opravdu nelituji :D

    OdpovědětVymazat
  11. paja-ostrovanka18. května 2007 8:23

    to ti schvaluji. nedal by se za vino vymenit krome povolani taky manzel a deti? teda alespon na chvilku...

    OdpovědětVymazat
  12. pajo - Já myslím že by to určitě šlo a nejen na chvilku. V okolí hlavního nádraží potkávám ty, kteří se to nebáli udělat...Nevypadají nešťastně :)

    OdpovědětVymazat
  13. Zajímavé, humorné. Přesvědčuje mě to v tom, že hulvátství existuje na obou stranách. Já má totiž zase dost zkušeností s hodně špatnou obsluhou (nikdy neodcházím bez placení:-)

    OdpovědětVymazat