16. července 2007

Ostroviny od Jednorožce 3

Ve Skotsku, aneb z ostrova na ostrůvek.


cvaliciAsi 3 hodiny jízdy od Glasgow, klikatě na sever nás na západním pobřeží Skotska
čekal zamluvený caravan. Byl na malém podlouhlém ostrůvku, s jednou asi 10ti kilometrovou silnicí coby páteř. Z té vedly do stran ostruhy k malým přístávkům. Jeden obchod-pošta, kde bylo možno v pondělí koupit předešlé nedělní noviny. Nula hospod. Přívoz pobral tři osobní auta, ale končil službu v 10 večer.
Ticho, tichoučko. Odfrk od všeho.

pohled z ostruvku

Dalo by se říci, že tu lišky dávají dobrou noc, jenže na ostrůvku, jak jsme se dozvěděli, lišky nejsou. Slepice tu volně pobíhají a hrabou a zobají i v 10 večer - zde na severu se stmívá o poznání později.

První dojmy: v porovnání s Anglií, daleko větší důvěra. Přívozník nechal dveře své budky / kanceláře otevřené, sám byl někde na svačině. Kostelík nezamčen, jako to bývalo za mého mladí v Praze. Na kempovišti kiosk s různými věcmi na prodej, či s DVD k vypůjčení, s "kasičkou důvěry" na vhození peněz. Domorodci nadmíru přívětiví. Zdraví se zde na potkání. Na úzkých silničkách s "passing places" (místa na minutí vozidel v protisměru) se buď umírněně salutuje a zdvořile kyne rukou, nebo se dvakrát mrkne světly = Thank-You.

To, spolu s klidem, výtečným mořským vzduchem, domácími vajíčky a čerstvými dary moře osvěžilo člověka na těle i na duši.

Nevzal jsem si sebou žádné romány ke čtení. Spolehnul jsem se na tlusté nedělní noviny s masivními přílohami a na učebnici španělštiny. Tuto jsem prolistoval, aniž bych se něco moc španělsky naučil. Nicméně, získal jsem přehled o velikosti úkolu čekajícího úplného začátečníka. Bloody 'ell! Podobně jako my Češi šermují Španělé se slovesy jako zjednaní. Je nutno se naučit jejich tvary a jako v češtině mají mužský a ženský rod. Ten kafe, ta pivo. Angličtina se jeví, přes svoje mnoha úskalí, nádherně jednoduchá. Och ay!

pasti

Kulinární dojmy:
Objednali jsme si lobstra, čili humra. Místní rybář nezklamal a obdrželi jsme dva nádherné, živě se mrskající exempláře, jejich klepeta spoutaná silnými gumičkami. Půjčili nám objemný škopek na jejich uvaření. Jak literatura, tak místní "know-how" doporučovalo vařbu v mořské vodě. Zul jsem si tedy boty, vykasal nohavice a podstoupil pár minut podchlazení v červencovém Atlantiku, abych hrnec naplnil. Humři pak eventuelně podstoupili 15 minut klokotavého varu, během něhož se jejich modř proměnila v červeň. Po vychladnutí poskytli bájný lunch, s majonésou a dobrým hnědým (rozuměj:celozrnným) chlebem.
Cena dvou humrů: 22 liber, tj asi kolem 900 kaček. Worth every penny.

Obědy ve skotských hospodách byly OK. Moules marinier (údajně z místních škeblí) byly buclaté a čerstvé. Smetanová omáčka byla mírně nedochucena, ale o to více si na ní pochutnali naší psi, kterým jsme misku se zbytky propašovali pod venkovní lavici.

V druhém pubu jsem mírně naletěl. Na tabuli byla křídou napsána denní nabídka, mimo jiné také Basa Fish. Trochu to připomínalo Bass Fish (toho milují) a tak jsem si to, bez dalšího dotazovaní, objednal. Přišlo obalované filé chuti veškeré žádné. Jist se to dalo až mocně oživené šťávou z půl citronu (správně servírovaného na čtvrtky krájené podélně, podle osy rotace). Doma jsem se z internetu dozvěděl, že Basa = Pangasius. Dybych to bejval vjeděl, tak bych si
žádnyho azijskýho pangasijuse ve Skocku nevobjednával.
http://en.wikipedia.org/wiki/Basa_fish

Byli jsme svědky typicky britské situace - Studený odchov: Hospoda vevnitř plná, ale venku mají stolky. Je červencové poledne, sotva 14 stupňů C a mrholí. Přesto venkovní stolky jsou skoro do jednoho obsazeny jedlíky! Ti mají na sobě waterproofs a baští, jako by se nechumelilo. K tomu vychlazené pivíčko... Drkotám zubama. Bim-bam. Co to? Mobil! Ohmatávám mokrý pršiplášť, nacházím příslušnou kapsu. Text z Chorvatska: "Máme se fajn. Denní průměr: vzduch 26 C, moře podobně."
Bráním se momentálnímu nutkání mrštit mobil do průzračného Atlantiku.
Třeba by si pak s ním humři vyměňovali info:
"Hele brácho, nehumři nám! Bacha na ty propíchaný konservy se psím a nebo kočičím žrádlem. Jo, vono to voní, vono to láká. Cítíš to už z dálky a kapou ti sliny. Neodoláš. Vlezeš tam skrz takovou síťovou punčochu a už se ven nedostaneš. Leda pak do horký vody..."

po demolici

-Jednorožec-

21 komentářů:

  1. fotky duo-humra lákavé!!! co pak je to za pěknou vidličku??? moc fikaně vyvedený nástroj :)

    no jej ale těch 14stupnů!!!! jejejejej, to bych asi nepřežil a zmrznul a zmodral. ledaže byste mě šoupli do hrnce jak ty nebohé tvorečky :)

    big point za basa vs. bass! .)

    (p.s. príávě jsme si dal presso a vidím že i popromazání jsem nasázel 3 smajlíky, 8 vykřičníků, tři otazníky .) ok, 4 smajlíky

    OdpovědětVymazat
  2. jednorozec a matesola: bravo, vy jste fakt uzasna dvojka, jak pisete.

    mimochodem, takovehle vypnuti ve skotsku, i kdyz jen ve 14 stupnich a desti, s humrama "za babku" a s ledovym oceanem....to je presne moje vysnena dovolena!!

    OdpovědětVymazat
  3. Mr. C - To je klasická "Lobster fork." Tam kde podávají humry, by tí jí automaticky měli založit na stůl.
    Jinak co se týka pražské nabídky jsou tady humři evropští a "kanaďani." Oboje v kolikrát velmi živém :))) provedení. Takže čerstvost zaručena.
    Tam kde ho nabízí třeba na grilu, je důležité aby ho předtím nedávali do horké vody a zabili ho jen kudlou. Nepěkná podívaná, když se ti dvě poloviny humra ještě sápou po stole, každá jiným směrem :)
    Cena v restauraci je cca 1000,-/kg.

    Pájo - Tak tomu rád věřím. Od Ouza si jet odpočinout ke skotské :)

    OdpovědětVymazat
  4. Ještě jsem si vzpomněl na jeden recept, na který jsem ve Skotsku kápnul: V otevřeném kostelíku byla k mání útlá knížka, samizdat receptů od místních hospodyněk. Tak jsem do ní nahlédl: "Perfektní brambory - omyjeme, dáme do mikrovlnky..."
    Vrátil jsem zase drobné zpátky do kapsy. Takovéhle recepty nepotřebuji. Mikrovlnka moji kuchyň nikdy nehyzdila a hyzdit nebude.

    Než jsem brožurku vrátil na své místo, přečetl jsem si ještě jeden krátký recept: "Nevyhazujte zbytky rtěnek! Střádejte je. Až jich bude dostatek, roztavte je spolu dohromady. Získáte tak originální odstín."

    Jak jen ho nazvat?

    OdpovědětVymazat
  5. máte osla?:

    lobster fork alias ninja šipka. na co je tam ještě ta ďukra kousek od středu??? odtokový kanálek pro humří mozkový mok??? ;)

    upřímně řečeno, právě jsem na humra dostal chuť. pěkně živého vlastnoručně uvařeného :)

    http://www.seafood.cz/
    (Humr evropský, celý živý, od 800; Kanadský celý živý od 599!)

    jendo, rožec!:

    Jak jen ho nazvat?

    ho***vá (a není to horlivá :)

    :)))

    OdpovědětVymazat
  6. Teda ta cena je dost silena, pokud jsou na te fotce ti dotycni humri. Tedy srovavam s cenami tady v NY...
    I ta doba varu. 15 minut? To by vas tu hnali!:)

    OdpovědětVymazat
  7. To Anonymní:
    Jak myslíte šílená cena - koupil jsem lacino a nebo draho? Bylo to přímo od rybáře, bez "middle-men", a zdálo se mě to přiměřené.
    Dobu varu jsem vzal přesně podle kuchařky "Rick Stein's Taste of the Sea", tu jsem měl za tím účelem sebou. Každý cvalík byl kolem 1 a půl libry váhy.

    OdpovědětVymazat
  8. anonymní:

    na cenu v NY jsem taky zvědavej. i na tu dobu varu! nenapínejte a podělte se :)

    OdpovědětVymazat
  9. na co je tam ještě ta ďukra kousek od středu???

    Vidíš, to mě nikdy nenapadlo. Že by na klíče :)

    Jinak v NY můžete mít za 22liber humrů asi tolik:
    http://i9.tinypic.com/52npf90.jpg

    OdpovědětVymazat
  10. Jinak v NY můžete mít za 22liber humrů asi tolik:
    http://i9.tinypic.com/52npf90.jpg


    Je známo, že dollar slábne, ale tak slavné to s librou zase není... :-)

    OdpovědětVymazat
  11. Když si v USA objednáte živé humry poštou, tak stojí zhruba $20.00 (doručeno z Maine přes noc) za humra vážícího kolem 1 - 1.5 libry...

    Ceny se ale budou asi lišit od místa k místu a nejlevnější a nejlepší bude určitě konsumovat humry přímo v Maine (jejich hlavním americkém lovišti).

    Já dávám v poslední době přednost humrům v restauracích, kde mi číšník u stolu objednaného korýše odborně zbaví krunýře, a nebo úpravám, jako rozpůlený humr na grilu, apd., kdy je k masu celkově snadnější přístup. Jinak je to skoro moc práce...

    FYI, před lety stál v Las Vegas obligátní biftek s humrem $8.95... : )

    OdpovědětVymazat
  12. Svého prvního humra jsem odpravil právě v Maine.

    Jinak je to skoro moc práce...

    Potvrzuji. Ostatní osoby v naší společnosti si dali právě ty snažší verze. Po dojezení jejich jídla asi půl hodiny pozorovaly, jak stále zápasím se svým óbr-lobstrem. Seděl jsem u okna, po kterém stékala šťáva z klepet, jak jsem je mačkal louskáčkem. (Mohl jsem okno klidně, pro dramatický účin, změnit na "ample" poprsí americké hostitelky, leč moje vrozená pravdomluvnost mně v tom zabraňuje.)

    OdpovědětVymazat
  13. Já být tou americkou hostitelkou, tak vás za to humří šťávou zaprasené okno svým poprsím (a klepety) po hostině zamáčknu sám(a)...

    OdpovědětVymazat
  14. Sorry, to jsem byl já...

    OdpovědětVymazat
  15. Fantasii se zde, myslím, (pan Matesola mně může opravit) meze nekladou. Whatever floats your boat... :-)
    Not a bad way to go, incidentally.

    Ještě k pojídání celého, nepředbouraného humra: Jeden aby k tomu měl asistentku, nástrojářku: "Nurse, kleštičky. Louskáček. Minividličku...otřete mě čelo, a také to okno, prosím vás..."

    OdpovědětVymazat
  16. Jak je to s dobou varu humra? Souhlasím s dobou přípravy, která je v článku uvedena. Ač bezejmenný komentátor podotýká, že v NY by vás za dobu varu 15 minut hnali, nejrespektovanější kuchař světa si to nemyslí. Auguste Eccoffier ve své nejslavnější knize říká, že kilový exemplář humra potřebuje dobu varu 18 až 20 minut. Skvělých receptů na úpravu humra je tam celá řada:
    Americký Humr; Humr na způsob z Bordeaux; Humr Cardinal; Humr Clarence; Humr v mušlích a la Mornay; Humr na smetaně i grilovaný, Humr na francouzský způsob; Humr vařený na holandský způsob; Humří pěna; Newburský humr; Humr Thermidor; Humr Victoria; Humří aspik; Humří majonéza ... něco málo o přípravě humra jsem před časem psala zde http://dolcevita.blog.cz/0612/humr

    OdpovědětVymazat
  17. Auguste Escoffier se ten kuchařský "Bůh" jmenuje - tímto se mu omlouvám, že jsem zkomolila jeho úctyhodné jméno :-)

    OdpovědětVymazat
  18. v naší připravované knize "Mořská kuchařka" uvádíme dobu varu humra 500 g 10 min a každých 125 g navíc + 1 min.Záleží také na další úpravě. Bude-li se humr jíst hned jen tak, či ještě jinak zapékat atd.

    OdpovědětVymazat
  19. bali, dolcevita: Co je dost důležité: tato doba se nepočítá od chvíle, kdy humra do vařící vody vkládáme, ale až od toho okamžiku, kdy se voda (nyní s humrem) opět počne vařit!

    OdpovědětVymazat
  20. ano, presne tak. Tuto zakladni informaci take uvadime v nasi knize, ktera vyjde koncem rijna ;-)

    OdpovědětVymazat
  21. Nejak jsem se zdrzel s odpovedmi na vase dotazy, takze na uvod omluva.
    Tady na Long Islandu, coz jak kazdy vi, neni zrovna nejlacinejsi kraj na ziti, se cena za lobstra pohybuje kolem 20$ za tri kusy 1 1/4 poundovych. To jsou ti nejmensi a nejlacinejsi. Z farem samozrejme. V cinskych supermarketech koupite lacineji.
    A doba vareni techto?
    Cim mene tim lepe. V restauraci na Fire Island, kde jsem pracoval, vrel kotel jen na tyto potvory. Tak 10-11 minut bylo maximum, ale je mozne, ze lidi z Manhattanu, zvykli na susi apod., vyzadovali neco jineho, nez lidi v Maine...
    Ovsem kdyz se z toho vyvaru udelal "lobster bisque", tak to bylo sedme nebe..:)

    OdpovědětVymazat