11. října 2007

Cabaret Sauvignon nemáme, pardon



Ajajaj, tak mám pocit, že jsem "vinnou" úroveň hostů trošku přechválil...

Na začátek dovolte takové malé sommeliérovo povzdechnutí:
"Cabaret Sauvignon nemáme a v bílé verzi už vůbec ne. Asi jsem hloupý, ale ani Chardonneuf du Pape mi nic neříká. Champagne není chám-páně a doufám, že mě nenazvete snobem, když tomu pití co se dává na závěr říkám jinak než digestoř."

Jojo, prostě není každý den posvícení a zrovna včera se zoufale nedařilo. Začalo to již zmíněným bílým Cabaretem, který rozhodně pobavil. Až jsem si začal představovat, co bych musel podniknout, abych tomuto nezvyklému přání vyhověl :)

A pak už to šlo se mnou z kopce. Celé to nastartovala dvojice ke které jsem se vmlezil s nabídkou pomoci s výběrem vína.

"Děkuju, ale s tím si rozhodně poradím sám" odpovídá pán a já si jdu po svých.

Za chvilku se vracím pro objednávku.

"Jo, přineste Frantu Mádla, Tramín" cedí absolvent možná víc než jedné řízené degustace přes rameno.

Lahev v pořádku odprezentována, nalito.
Střih.
Za tři čtvrtě hodiny objednávka na další lahev toho samého Tramínu.
Lahev otvírám, čuchám ke korku a chci dolít dámě.

"Stop, snad nám přinesete nový sklo, nééé?"
Ten tón mě maličko zarazil, ale neřeším to a otáčím se pro nové sklenice.

"Můžu se vás zeptat, jak vy (čti pingle) by ste mi chtěl radit s výběrem vína, když ani nevíte, že se maj s každou novou lahví měnit skleničky?" zasazuje mi pán nesmyslnou ránu do koulí a už se pro zbytek večera vezu.

Tady bych vám rád vysvětlil rozdíl mezi dobrým a špatným číšníkem. Pro oba je pán s Tramínem arogantní blb, ale ten dobrý to na sobě za žádnou cenu nedá znát.

Celkem pěkně načatej kšeft se pro mě mění v nekonečnou šňůru malejch nebo větších kiksů, rozbitejch sklenic, naprosto hrozivý dekantace, která mě ještě dlouho bude strašit za sna. Nechci zabíhat do podrobností, ale rád bych se touto cestou postiženým hostům omluvil a chtěl bych jim někdy dokázat, že nejsem ten hňup, kerýho byli nuceni sledovat...A to vše díky pocitu méněcenosti, nekompetentnosti a neumětelství, které ve mě vzbudila nejen ta vyslovená jedovatost, ale hlavně to, že jsem asi zapomněl jak duchapřítomně zareagovat. Zradilo mě to, čeho jsem měl vždycky dostatek. Sebevědomí a schopnost pružné reakce na jakoukoliv situaci. Prostě stárnu a měknu. K dovršení všeho mi později večer kolegyně povídá, že jí připomínám něčího dědu.
Díky moc, dobrou noc...

Po bitvě generálem

Teď je mi už líp. Včerejšek skoro zapomenut a já tu popíšu jak je to s ochutnáváním a servisem "druhých" lahví a sektu.

1) Jestliže si objednáte druhou lahev toho samého vína, sklo se nemění a výměna se nenabízí. Když máte skleničku upatlanou, tak vám na vaše přání samozřejmě vyměněna bude. Sklo má být přece pěkně zavíněno :)

2) V případě, že následující lahev je víno stejné barvy, odrůdy, ale třeba od jiného výrobce, nebo jiné země, může sklo zůstat původní. Výměna by však měla být určitě nabídnuta. Zásadou je, že by lehčí víno nemělo být naléváno do sklenic po těžším/výraznějším.

3) Ochutnávání dalších (stejných) lahví.
Jak kdo. Osobně si nechám, pokud to čas dovolí, raději schválit každou nově otevřenou lahev ( a u "velkých" vín vždy). U větších společností dávám na svůj úsudek a hostitele neotravuju s každou novou lahví.

4) Ochutnávání sektu
Sekt je také víno a tak by se ho měli týkat náležitosti platné pro prezentaci vín tichých. Pokud si host nepřeje jinak, dávám přechutnat každou Bohemku.



P.S. Pro férovou úplnost dodávám, že ChdP a digestoř se nestalo mě, ale kolegům.


8 komentářů:

  1. Tak podobný "kšeft" opravdu nezávidím. Práci tohoto typu bych nejspíš psychicky neunesl. Vždycky, když mi nejde nějaká primitivní pitomost, začnu házet věcmi a mám chuť mlátit do lidí (u složité práce se mi to nestane, ale když mi třikrát po sobě ujede šroubovák...) :)

    AD pocit méněcenosti může zažívat i zákazník, stalo se mi to v pátek právě v kombinaci se sommeliérem. Mám z degustací reflex dvěma prsty přidržovat skleničku, do které se nalévá vzorek, případně ji decentně pozvednout. V tom chaosu větších akcí se to hodí, drobná drknutí lahví do sklenky nekončí katastrofou. V restauraci jsem stejným způsobem přidržel skleničku a sommeliér okamžitě odtáhl láhev. Automaticky jsem reagoval přizvednutím sklenky, sommelier se sepnutýmu rty zavrtěl hlavou. Pokládám sklenku, víno je nalito, schváleno a já rudnu a raději se věnuji jídlu %-)

    OdpovědětVymazat
  2. Pokud jde o přeřeknutí (Cabaret S. atd.), soutěž o největšího vola asi vyhraju já s příhodou, jak jsem se jednou ve francouzském vinařství (neumím francouzsky) snaživě ptal na fenmetraci...

    OdpovědětVymazat
  3. tyhlety tvoje zápisky z boje, ze kterých jde vytušit, že jsi je bastlil ještě se zakrvavenýma rukama jsou...

    prostě fajne ,)

    (cabaret suvignon jsem zachytil až na třetí pokus. o to víc si ten muj zatuchlý mozek zaškytal v několika salvách!)

    http://www.youtube.com/watch?v=x0yucFw3qCQ

    OdpovědětVymazat
  4. třeba ten host byl sám Standa se svou manželkou Standou Grossovou a chtěl nám všem ukázat, že se vyzná FAKT úplně ve všem a že na něj si jen tak někdo nepřijde! Natož nějakej "pingl".Bacha na ně, třeba tam byli v přestrojení za boháče! A paní Standa nešvidrala... (doufám, že vy, inteligentní, co to čtete zde, se neurazíte - to je jen mírný výbuch mé občanské neposlušnosti či nespokojenosti)

    OdpovědětVymazat
  5. rene - Ve vší uctivosti, netahejte je sem. Jako by jich jinde nebylo až moc :)
    Na mírné exploze O.N. navrhuji nějaký přímy lehce násilný akt :)

    OdpovědětVymazat
  6. matesolo - sorry, že jsem to tu zaneřádila grossáckým slizem, ale jak mne po přečtení tohto článku napadlo slovo BURANI, tak já si prostě vždycky bohužel představím tenhle wonderful pár... Ale což: Z ŘEPY ANANAS NEUDĚLÁŠ.
    Radši si zakoupím někde vaše dobré stáčené v Jižní Americe a budu se s ním miliskovati.

    OdpovědětVymazat
  7. Ehm,
    díky moc, ten cabaret už z hlavy nedostanu.
    Takže se těším, jak ze sebe udělám někde pitomce ;-)))

    OdpovědětVymazat
  8. Som dobrovoľnou a ochotnou konzumentkou vína a tak sa na veci pozerám z druhej strany. Mrzí ma ak sa nejaký klient vyťahuje a nemá na to, ale oveľa viac mi je do plaču, ak prídem do reštaurácie, ktorá sa aspoň podľa cien "hrá" na vyššiu triedu a na otázku aké víno mi môžu ponúknuť odpovedia "biele a červené". Ak ma to ihneď neodradí a túžim po bližšej špecifikácii, čašník sa musí ísť pozrieť. Je jasné, že po tomto úvode by bolo úplne zbytočné dúfať, že víno bude správne naservírované a že bude stáť za opakovanú návštevu. Našťastie aj na Slovensku sa nájdu útulné vinotéky a povedomie ľudí o víne zlepšujú aj také akcie ako Malokarpatská vínna cesta z minulého piatka a soboty. Napriek mrazivému počasiu sme si to s priateľmi užili.

    OdpovědětVymazat