31. prosince 2007

Vánoce na place



Nejdřív malé vysvětlení, proč už tady zase přes tři neděle chcípá pes. Veškerou mojí energii totiž konzumuje tříměsíční slečna Františka (na obrázku se svým největším kamarádem Panem Čunkem) a s kterou jsem momentálně na mateřský. Stejně tak se veškerý můj zájem o gastronomii scvrknul na pouhé granule, ale o těch tu zatím psát nehodlám...

Ale k věci. Už druhé vánoce po sobě trávím v klidu domova. Žádný stres a služby na svátky....Krása.
Samozřejmě to tak nebylo vždy a třeba Silvestry, které jsem prožil mimo plac by se v klidu daly spočítat na prstech poloviny jedné ruky.
Ty které jsem měl to štěstí strávit v práci by se daly rozdělit na pohodové, až snad i "zábavné," nepříjemné a ty vůbec nejhorší.
Příjemný pracovní Silvestr byl každý kdy se vydělaly nějaký kačky, nebo se aspoň vyšlo. Kdy jsme nemuseli řešit konflikty, vylamovat poblinkané "spáče" z toalety a podařilo se odejít z práce aspoň před šestou ráno. Mezi ty nepříjemné patřil například jeden z mých prvních, kdy se nám většina hostů, kteří zaplatili pouze zálohu odebrali někam na ohňostroj a zapomněli se vrátit. Mám pocit, že jsme tenkrát přišli asi o 8 tisíc. Nebo když nám po odchodu nevelké společnosti zůstalo nějakých čtyřista sklenic na umytí a vypulírování. Ty nejhorší byly všechny, kdy na mě vyšla služba zároveň i na Nový rok, nebo když jsem zůstal v podniku sám se spícím agresivním ragbistou :)
Ale Silvestry vem čert. Víceméně byly fajn a když se nějakou náhodou stalo, že na mě vyšlo volno, pomalu jsem nevěděl co si s ním počít.
Co mě ale deprimovalo vždy, byla služba na Štědrý den, respektive večer. To je vůbec taková kapitola sama pro sebe. Nevím, jestli to znáte, myslím ten pocit, kdy se na
Štědrý den seberete a zmizíte od rodiny věnovat se naprosto cizím lidem. Samozřejmě se to řešilo ježíškem v náhradním termínu, ale to prostě nějak není ono.
Co mi paměť sahá, tak ani jeden z mých pracovních
Štědrých večerů nebyl nijak vyjímečný komerční trhák a spíš to byl opruz pro všechny zůčastněné. Čímž myslím samozřejmě i hosty. Kromě cizinců, kterým je náš Štědrý večer srdečně putna a slaví hlavně až na boží hod, byla česká sestava přinejmenším zvláštní. Většinou hosté kteří si asi nechtěli zasmradit byt smažením, nebo to možná ani nebyli schopni celé odvařit. Rodiny s odrostlými dětmi, zakyslý senioři, depresivní samotáři a různá jiná lepší společnost. Všichni si k nám nekompromisně přišli pro tu pravou vánoční atmosféru, s velkým očekáváním něčeho zvlášť vyjímečného a dostali v lepším případě slušný servis od lidí, kteří šli do práce víceméně "za trest." O scény a jiné drobné nepříjemnosti pramenící z nenaplněných očekávání nebyla bohužel nouze.

Něco naprosto jiného a přijemnějšího byla štědrodenní poledne. Taková ta, kdy jste věděli, že maximálně ve tři padla a vy se vrátíte ke svým a hlavně do hotovýho :) Taková ta, kdy se sejdou všichni štamgasti, dají si víno, šneky a je ta opravdu vyjimečná pohodová sváteční atmosféra.

Pro vás, kteří vládnete angličtinou je na skvělém blogu kolegy z NY moc hezký pohled na průběh takového svátečního večera v restauraci. Já u čtení trochu úpěl, protože je to tááák přesný.

2 komentáře:

  1. františka je čupr ,) jedno očko zelené, druhé oranžové. nedali ti místo živého tvorečka, nějaké to huňaté sony aibo??? jinak má uplně obrovské tlapy!!!!

    díka za znovuvytažení waiterrant.net, někdy (=hodně často) je to dost dobré čtení...


    teď jsem narazil na post, ve kterém bložérka popisuje večeři v les halles, kde se na jedne den do kuchyně vrátil bourdain:

    http://annienewman.typepad.com/anniesnyeats/2007/12/bourdain-cooks.html

    přišlo mi to děsně uchýlné, kam to spěje...

    OdpovědětVymazat
  2. Pane Cuk - Vočička jsou vobě hnědý...to ta technika :)
    Aibo to určitě není, protože vydrží v plném zápřahu běhat asi jen něco kolem hodiny a pak podivně rychle umdlévá. Stejně tak na robota produkuje strašně moc bio odpadu.

    Co se waitter zase vrátil na plac, je radost to číst :)

    OdpovědětVymazat